Schizofrenie (Povídka)

4. dubna 2017 v 7:32 | AP |  Povídky
21. 3. 2016
"Ahoj,

chodím kolem tebe každý den, týdny, měsíce, roky a nic. Je celkem deprivující, když k tobě nemluvím a ty nemluvíš ke mě. Už strašně dlouho si říkám, že tě oslovím, ale pokaždý, když jdeš proti mě, tak mlčím a koukám se jinam."

28. 4. 2016
"Ahoj,
chce to změnu, problém je ale, že já nedokážu oslovit i kohokoli jinýho. Nemůžu mít někoho jiného, vždycky to budeš ty, holka, na kterou nedokážu přestat myslet, a to by nebylo fér. Musím s tím něco udělat. Dneska jsem měl sen, zdálo se mi, že jsem tě škrtil. Bylo to to nejhezčí, co se mi poslední dobu zdálo. Roky předtím se mi vždycky zdálo o tom, že jsme spolu, byl jsem otrok těch snů, které se nikdy nemohly uskutečnit. Ale tohle bylo jiné, nedokážu tě oslovit, ale dokážu tě uškrtit.

Co bude potom, až tu nebudeš, kvůli mě? Bude to lepší? Bude to vražda, za vraždu dostanu trest, ztratím svobodu, ale ve skutečnosti budu volný, volnější, než kdy jindy. Nestojím o to, abych celé dny a noci myslel na tebe, budu zavřený ve vězení, ale myšlenkami konečně volný. "

8. 5. 2016
"Ahoj,
tak jsem se k tomu konečně odhodlal. Bolelo tě to, asi hodně. Mě to bolí víc, miluji tě a teď jsem volný. Dopíšu tenhle dopis a jdu se udat, ponesu fyzický trest za fyzický čin, který jsem spáchal, ale budu duševně odměněn za duševní čin."

14. 7. 2016
"Ahoj, to jsem zase já.
Je po soudním procesu. Celou dobu jsem říkal věci takové, jaké byly a líčil je tak, jak jsem je cítil. Můj právník, kterého mi přidělili, tam pořád cpal něco o duševním zdraví. Nakonec jsem skončil u psychiatra, který měl podat znalecký posudek. Všechno to skončilo tak, že mi diagnostikovali schizofrenii. Dost mě to mrzí, ublížil jsem ti, měl bych si odnést trest. Každopádně nic neudělám s tím, že budu asi do konce života zavřený v psychiatrii."

4. 4. 2017
"Ahoj, píšu ti znova, tentokrát, snad, naposled.
Na psychiatrii mi dávali nějaké prášky, pak zase jiné, pak chvíli nic a tak to pořád střídali. Svět teď vidím jinak. Vidím jinak také sebe a hlavně svoji minulost, tedy tebe. Doteď jsem vše vnímal tak, že jsem odprostil sebe od obsese tebou, nyní to vnímám jen a pouze jako vraždu. Vraždu člověka, kterého jsem miloval. Ty jsi pryč a já jsem tady. Možná jsem tě mohl jednoduše mít, kdybych se tě zeptal, ale já tě zabil. Už je jenom jeden způsob, jak být spolu. Můj čin tě bolel, tak teď musí můj čin bolet mě. Ukradl jsem z jídelny nůž, říznu se do tepny v ruce, abych krvácel dlouho a alespoň částečně odčinil neodčinitelné. Snad se tam nahoře (spíš teda tam dole) potkáme a já ti ještě jednou všechno vysvětlím."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama