Pohledy

4. dubna 2017 v 21:23 | AP |  Názory
Je až neuvěřitelné, kolik síly se skrývá v jednom pohledu z očí do očí. Například v autobuse, když se střetnete s něčím pohledem, pravděpodobně ihned ucuknete pryč.



Jednou z mých mnoha slabin jsou právě pohledy. V rozhovoru se nedokážu podívat na člověka, se kterým se bavím, dívám se pořád do země. Takové chování je, řekl bych, jasným projevem slabosti. V podstatě jedinou chvílí, kdy se dokážu dívat do očí, je když jsem naštvaný. Síla vzteku se přesune do síly pohledu. Někteří lidé dokáží svým pohledem jiné přímo rozcupovat.

Co má poté člověk, jako já, dělat právě třeba v autobuse? Jsou tam lidé podobní mně, tedy ti, kteří nejsou schopni se podívat jiným do očí a radši sledují jen a pouze sedačku před sebou. Pak tam jsou ale i ti, kterým pohled do očí nedělá sebemenší problémy. A ti se rozhlíží. Vypadá to jako blbost, ale velmi často se mi stane, že se třeba jen na vteřinu setká můj pohled s něčím jiným. Co potom? Sleduje mě ten člověk pořád a když se na něj podívám, tak odvrátí zrak? Nebo to byla jen náhoda? Často pak nad tím přemýšlím celou jízdu autobusem.
 


Komentáře

1 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 10:04 | Reagovat

Neznášam, ale že neznášam pozerať sa iným do očí. Nikdy dlho nevydržím.
Mnoho ľudí považuje za drzé, nedívať sa iným do očí, keď s ním rozprávaš, ale ja to nedokážem.
A v autobuse pre istotu pozerám stále von oknom, alebo mám oči zatvorené.
Najhoršie je, keď je autobus natrieskaný, že ani nie je kam pozerať.
Tiež by ma inak zaujímalo občas, či sa daný človek pozerá stále, aj keď ten druhý odvráti zrak. :D

2 pavculky pavculky | Web | 7. dubna 2017 v 19:58 | Reagovat

Jsem na tom úplně stejně - hlavně se nedívat do očí jiným

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama