Drby

7. dubna 2017 v 19:49 | AP |  Názory
Ve středu jsem byl součástí rozhovoru, kdy si mí přátelé pořád povídali o jiných mých přátelích... Donutilo mě to uvažovat nad tím, co je přijatelné vyprávění příběhů a co už je pomlouvání.



Nejprve bych chtěl alespoň částečně vysvětlit, co bylo součástí onoho rozhovoru. S několika dalšími lidmi jsme připravovali divadelní představení, které se povedlo a tak to šlo pár lidí zapít do hospody. Já jsem se té akce pochopitelně nezůčastnil, jednak dávám přednost klidu a hlavně nemám v oblibě se opít jako motyka. No a ve středu jsem byl na obědě po škole s lidmi, kteří na té akci byli. Celý oběd se tedy točil o tom, kdo se jak na té akci choval.

Tady přichází mé první dilema. Je správné se o takových věcech bavit? Když se znám s člověkem A, tak se ke mně ten člověk A chová tak, jak uzná za v hodné. To, že se pak A opije a dělá kraviny, to nedělá přede mnou, takže bych teoreticky neměl nic takového poslouchat a brát člověka A takového, jak se ke mě chová a nekazit si to drby. No jo, jenom že mě to zajímá. Rozhodně mě nezajímají drby o "celebritách", jenom o lidech kolem mě, ale to je asi ještě horší...

Na svoji obranu, přestože mě zajímá, kdo se opil a kdo co rozbil atd., co nejvíce se snažím o tom nemluvit. Nejdříve neposlouchat a hlavně to nenosit dál. Mám totiž nesmírný strach z toho, co se povídá o mě. Musí být něco takového, něco, na co si všichni vzpomenou, něco ztrapňujícího. Teorií mám několik, ale nikdy jsem neslyšel nikoho se o mě bavit ani mi nikdo neřekl, že mě někdo pomlouval. Ale něco musí být. Jednu chvíli jsem kvůli tomuto strachu skoro nemluvil s lidma, abych náhodou něco neřekl... Je to hrozný psycho, když člověka popadne strach z drbů.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama