Horror v autobuse?

29. března 2017 v 12:33 | AP |  Názory
Autobusem jezdím denně minimálně dvakrát, mnohdy ale více. MHD je zaručeným způsobem, jak vidět všední životy ostatních lidí. Nežiju v tak velkém městě, abych si nevšiml, že se lidé nastupující do autobusu časem opakují. Začal jsem si všímat starší paní, která se na rušné zastávce vždy cpe, aby nastoupila prví, začal jsem si všímat mentálně postižené dívky, která pořád dokola opuje tatáž slova, začal jsem si také všímat kluka, který se pořád baví s řidičem...


Lidé toho v MHD o sobě prozradí opravdu hodně, svých chováním a svými rozhovory se spolucestujícími. Asi nabyli dojmu, že nejsou v plném autobuse slyšet. Občas se stane, že jedenu jízdu jede nějaká osoba A s osobou B a společně pomlouvají osobu C. Ten samý den pak jede osoba A s osobou C a zkuste si tipnout, koho tentokrát pomlouvají. Také se stává, že pomlouvaná osoba jede v tomtéž autobuse a sedí jen o pár sedaček od nich. Nejčastějším tématem těchto debat jsou vzahy... "To bys nevěřila, jakýho vola si ta Verča zase našla!" "A co teprve Klára, toho bys měla vidět!"... to a tomu podobné slyším dnes a denně...

Dobrá, tak jsem se částečně představil jako stalker... Nicméně je nutno říct, že se kdyby ti lidé alespoň částečně snažili nebýt slyšet, tak by byla jízda autobusem daleko klidnější. To, co mi stále vrtá hlavou ale je, jestli je tam někdo stejný jako já. Jestli někdo tak mlčky sedí, jenom poslouchá a myslí si svoje, pokud ano, co si asi myslí o mně...
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 1. dubna 2017 v 18:01 | Reagovat

Já v autobuse jednou slyšela, jak sousedka pomlouvá celou mou rodinu. Když jsem ji při nastupování míjela, najednou klopila zrak a nic neříkala...

2 Chloë Noir Chloë Noir | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 10:10 | Reagovat

Ja som to tiež kedysi robila. A nakoľko rozumiem aj pár ďalším jazykom, tak som mohla počúvať aj rozhovory starých babičiek v tej ich maďarčine, či rozhovory mladých študentov v angličtine, či nemčine.
A samozrejme po poľsky tiež nie je problém rozumieť.
No po čase ma to prestalo baviť. Toľko negatív a ohovárania za polhodinovú cestu...teraz radšej strčím sluchátka do uší a buď driemem, pozerám von oknom, alebo čítam nejakú knihu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama