Bílá planeta (Povídka)

26. března 2017 v 12:40 | AP |  Povídky
Na daleké planetě Aetis, kde byla civilizace daleko, daleko rozvinutější jak ta naše, žili tvorové podobní lidem. Vypadali téměř totožně a dokonce se podobně i chovali. Přestože měli vyspělý svět bez nemocí, chudoby nebo válek, stále nebyli s něčím spokojeni, tedy většina z nich.


Nejvíce nespokojení lidé se uskupovali do takzvané "Šedé sekty". Šedá znázorňovala neuspokojivou situaci, ve které podle jejích členů žili, ovšem situaci nikoli černou. Z šedé situace se šlo nějak dostat, něčím způsobit revoluci a změnit šedou na bílou.

Pro takovou revoluci ale potřebovali spoustu členů, kteří by dokázali svrhnout nenáviděnou vládu. Začali proto organizovat akce, debaty s lidmi, které přesvědčovali o tom, že svět může být lepší. Na jednu přednášku se omylem dostal Nodan, pracoval jako úředník v byrokratickém systému vlády a se svou prací byl spokojen. Bral nadprůměrný plat, měl několik týdnů dovolenou a do práce ho vozilo soukromé vznášedlo.

Přednášku bral hodně kriticky, vše, na co nadával přednášející, pro sebe znegoval. Přednáška končila klasickými dotazy, Nodan se po chvíli také přihlásil se slovy, že by si obyvatelé měli vážit toho, ve které společnosti žijí. Přednášející se jen pousmál se slovy "A pane, vy byste nechtěl žít někde, kde pořád jenom svítí slunce? Kde kouř z komínů nesmrdí? Kde se nekrade a nelže?". Nodan těm populistickým žvástům nechtěl věřit, proto spustil znova: "Tohle jsou jen prázdný slova! Ideální svět neexistuje, nemůžete donutit slunce nezapadat za obzor, komíny přestat smrdět a lidi nelhat!". Přednášející znova s klidným úsměvem odpověděl: "Tady ne, z této šedé země se již stala černá. Říká vám něco teorie pravděpodobnosti?" nemusel se na to ani ptát, byla to látka, která se učila na základních školách... "No a představte si," pokračoval " představte si tuhle teorii v nekonečném vesmíru!" To Nodana trochu zaskočilo, teorie pravděpodobnosti vypočítává, kolik je potřeba pokusů k vykonání různě pravděpodobného jevu. Například kolikrát musíte hodit zrnko písku do skály, aby se roztrhla. Vyjde vám natolik vysoké číslo, že tolik pokusů nikdo nikdy neudělá. Ovšem při aplikaci této teorie na nekonečný vesmír s nekonečnem možností a tedy jistotou, že se tam ona možnost nachází, dojdeme k tomu, že někde daleko ve vesmíru skutečně existuje země, kde slunce pořád svítí, komíny nesmrdí a lidé nekradou.

Ještě celou noc nad tím přemýšlel, ale nepřišel na nic, čím by úvahy přednášejícího napadnul. Ráno si byl již jistý, že měl pravdu, hned na to se šel tedy zapsat do Šedé sekty, kde ho seznámili s programem. Kdesi za hlavním městem byla postavena loď, kterou se vypraví hledat jejich Bílou zemi.

Vyrazili zanedlouho, letěli v menších lodích, se kterými se postupně rozdělili a hledali Bílou zemi s tím, že kdo ji najde, ten dá vědět ostatním. Nodan letěl s jedním spolupasažérem. Letěli spolu dlouho, bohužel ve vesmíru se velmi špatně měří čas, věděli jenom, že letí opravdu dlouho. Za tu dobu uviděli spoustu planet, z pravidla suché, pusté, neobydlené světy. Když už šlo o planety s životem, byly to chudé a primitivní světy. Po ještě delším čase došla všem lodím zpráva, že posádky Šedé sekty prozkoumaly celou galaxii, ale bohužel se v ní nenachází Bílá země. Bude tedy prý potřeba opustit galaxii a vydat se do mlhovin kolem nebo dále, do jiných galaxií.

Nodan na sobě pozoroval, že vypadá o dost starší, než když vyráželi a z toho usoudil, že letí velmi, velmi dlouho. A bez úspěchu. Když dorazili do jim neznámé mlhoviny, s hrůzou zjistili, že mají nedostatek paliva. Museli doufat, že se v mlhovině nachází alespoň částečně rozvinutá inteligence, u které by mohli nabrat palivo. Hrůza byla však ještě umocněna, když spatřili malou kamennou planetu, na které ležel Rakkan. Rakkan byl jedním z největších tvorů ve známém vesmíru, kosmický had, který se živil kometami a trpasličími planetkami. Naštěstí Rakkana spatřili dříve, než on je, takže začali urychleně řešit plán. V podstatě existovaly dva plány, plánem A bylo pokračovat a nechat se sežrat Rakkanem a druhý plán byl otočit se a urychleně odletět z mlhoviny, ovšem kvůli nedostatku paliva zahynout někde v pustém kosmu.
Nodan si zachoval racionalitu a uvědomil si, že zemřít v útrobách gigantického hada je zcela určitě rychlejší a bezbolestnější, než dlouze mrznout v chladné tmě prázdného vesmíru. Jeho spolucestující ale viděl věc opačně. Podle něj byla daleko od hada šance, že je někdo z Šedé sekty najde při prozkoumávání kosmu nebo že je snad zachytí něčí radar. Nodan musel uznat, že tam nějaká pravděpodobnost je, malá ale je, nicméně poté, co ho víra v teorii pravděpodobnosti dohnala před Rakkana, se mu moc nechtělo spoléhat na pravděpodobnost. Ovšem při náhlém pohybu hada, který si jich mohl kdykoli všimnout, Nodan uznal, že můžou zkusit plán B.

Zažehli motory a za pár okamžiků byli daleko od Rakkana, ovšem bez paliva. Nadále se pohybovali jen setrvačností, ale přestalo fungovat palubní vyhřívání. Byla tedy otázka, jestli se dostanou k záchraně dříve, než umrznou. V momentě, kdy byla na palubě smrtící zima a žádná galaxie v dohledu, dohodli se oba cestující, že si píchnou silné anestetikum z palubní lékárničky, které je uspí. Buďto je někdo najde spící, nebo mrtvé.
 


Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 27. března 2017 v 12:32 | Reagovat

Tohle se četlo moc krásně :)
Je to hodně moc povedené.

2 stuprum stuprum | Web | 27. března 2017 v 14:03 | Reagovat

Spánek je malá smrt. :)

3 N. N. | 27. března 2017 v 14:11 | Reagovat

Pokud čtenář trvale zabřezne v neerealitě, nezlobí...

4 Luna Luna | 27. března 2017 v 14:19 | Reagovat

Vždy je možnosť.Vždy je nádej.Nieje iba  jdna možnosť.Veľmi pekne spracovaná myšlienka.

5 AP AP | 27. března 2017 v 15:52 | Reagovat

Jsem moc rád za takovou chválu! :)

6 moje-farby moje-farby | Web | 27. března 2017 v 21:09 | Reagovat

Ou :(
Čítanie síce krásne - úplne ma to pohltilo, no mna by zaujimalo jak to dopadne :)

7 Lucka Lucka | E-mail | Web | 28. března 2017 v 23:31 | Reagovat

Četlo se to samo, moc povedené. :-)

8 ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ | Web | 29. března 2017 v 10:44 | Reagovat

Tak to je boží povídka
Líbí se mi tvůj blog. Spřátelíš prosím?

9 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 13. května 2017 v 20:37 | Reagovat

jako první příběh to ujde, ale je potřeba toho hodně zlepšit. Jen tak dál.

A mimochodem pravděpodobnost takto nefunguje. Ale tak to asi víš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama